neděle 1. března 2015

Tipy pro rodiče teenagerů s Aspergerovým syndromem

Tentokrát zase jeden přeložený článek od Zrzavé holky:

 aane.org .

Dělejte to, co funguje.

  • Buďte trpěliví. Mějte na paměti, že děti a teenageři s AS jsou v porovnání s vrstevníky sociálně o něco pozadu. Představte si, jaké by to bylo poslat desetileté dítě na střední školu(i když je mu doopravdy čtrnáct) nebo posadit čtrnáctiletého kluka do auta (i když je mu osmnáct). Musíme proměnit naše očekávání u teenagerů s AS a zajistit, aby měli vhodnou podporu.
  • Pořád potřebují strukturu, uklidňující aktivity, přípravu na změny, klid. 
  • Řiďte se povahou vašeho dítěte. Zjednodušte rutiny a rozvrhy. Pokud má vaše dítě rádo jenom čistá trika bez límců a knoflíků, kupujte mu taková trika. 
  • Mějte realistické a upřímné cíle, řekněte si, co chcete, aby vaše dítě zvládlo za daný časový úsek. Je možné, že budete muset oddálit některé plány ohledně kariéry, dovolených, kultury, rekreace.
  • Komunikace
    • Říkejte vašemu dítěti vždycky v jedné interakci jen jednu důležitou zprávu, kterou zrovna musí vědět.
    • Neosobní psaná komunikace je pro teenagera snadnější: seznamy rutin a pravidel, poznámek, grafů, kalendáře, můžete psát i e-mail, co je potřeba udělat. 
    • Povídat si s dítětem, když sedíte nebo stojíte vedle něj může být pro dítě příjemnější než konverzace z očí do očí.
    • Snažte se být pořád v klidu - nedokážou se vypořádat s tím, když jsme naštvaní. Odejděte, pokud to potřebujete.
    • Stanovte si výraz, který bude znamenat, že si jedna ze stran potřebuje odpočinout a mít od druhého pokoj - jde o šanci se uklidnit, než budete pokračovat později v nějaké složité diskuzi.
  • Disciplína a zodpovědnost: Jednoduchý a konzistentní přístup je důležitý, teenageři jsou už větší a silnější. Vybírejte si, kdy bojovat. Nastavte si jen spodní hranici toho, co jste ochotni tolerovat, například věci, které vaše dítě nesmí dělat, aby si neublížilo. Sepište si tyto body. Sedněte si nad nimi a prodiskutujte je a vysvětlete, proč. Dávejte na výběr, ale ne zase příliš mnoho. Zaangažujte vaše dítě: co si ona nebo on myslí, že by mohlo fungovat? Naslouchejte. 
  • Speciální zájmy se mohou měnit, ale ať je ten současný jakýkoliv, je pro vašeho teenagera motivací, potěšením, relaxací a jistotou.
  • Choďte i k psychologovi a snažte se, aby mělo vaše dítě pořád vypracované např. individuální vzdělávací plány, vhodnou střední školu nebo vysokou školu, případně si můžete zažádat o nějaký příspěvek. 
  • Dobré je i udržovat čas, v který se chodí do postele, pokud je to možné. Rutiny jako známá jídla, rituály, dovolené, jsou jistotou, když se sociální scéna a tělo teenagera tolik mění. 

Možné změny

  • AS může zesílit dynamiku vašeho vztahu, což může být dost složité. U teenagerů jde o to je vést k samostatnému životu, což může být u lidí s AS složité. Přestože někteří puberťáci s AS jsou dětinští, nemusí to tak být u všech. Připravte se na možnost vzájemného odcizení, vyvádění dítěte, hádky, a mějte na paměti, že to tak nebude navždy. Mějte nějaké limity a ty dodržujte.
  • Ať už teenager má nebo nemá AS, přestává jej tolik zajímat, co říká rodič. Měli bychom je seznámit s dalšími dospělými, ke kterým budou mít blízko. Hledejte dobré mentory. Strejda? Psycholog, sociální pracovník, vedoucí kroužku bojového umění?
  • Chlapci potřebují více kontaktu s dospělými muži. Pokud jste svobodná matka, snažte se jej zařadit někam, kde se dostane i k mužskému dospělému vzoru.
  • Ano, teenageři se vyvíjejí a rostou. Potkají vás i příjemná překvapení, když uvidíte, jak nečekaný velký krok vaše dítě dokázalo. Jejich neurony dozrávají jako víno.

Hygiena

Trvejte na základní denní hygieně: denní sprchování a čisté oblečení. Vrstevníky špatná hygiena odrazujte. Jestli je to možné, mějte oblečení vašeho dítěte dobře uskladněné a roztříděné. 

Mentální zdraví teenagerů

  • I předtím bezproblémové dítě může mít v pubertě depresi. Za to může spousta stresorů, které přináší tento věk. Stresory jsou třeba akademické abstraktní myšlení, sociální požadavky ve škole, tlak vrstevníků, strach z budoucnosti. Hodně úzkostní teenageři, kterým není poskytnuta pomoc, se mohou pokusit i o sebevraždu.
  • Ale nepanikařte, jsou věci, kterým tomu můžete zabránit. Vyberte vhodnou školu, udržujte kolem svého dítěte kroužek vhodných lidí, nechte dítě cvičit (bojová umění, joga), nebo mu sežeňte dobrou terapii s dobrým profesionálem. Někteří AS berou i léky.
  • Hledejte aktivní praktické skupiny pro teenagery. To, že se účastní něčeho, co je baví, s vrstevníky, kteří je přijímají, je asi nejlepší způsob, jak posílit sebevědomí vašeho dítěte a zabránit tomu, aby nemělo žádné přátele. Pozitivní zkušenosti jim pak zůstanou na celý život.
  • Teenageři s AS jsou méně připraveni než NT děti na nové výzvy sexuality a vztahů. Některým je to jedno, jiní chtějí partnera nebo partnerku, ale neví, jak si vztah vytvořit a udržet. U chlapců hrozí, že budou obviněni z obtěžování, u dívek hrozí, že se stanou oběťmi. Naučte je pravidla, nebo ať je pravidla naučí jiný dospělý, kterému věří oni i vy. Hledejte aktivity, ve kterých spolupracují holky i kluci.

Mentální zdraví rodičů

  • Některé děti s AS je těžké vychovávat už od raného věku. Některé děti nepřijímají ani nevyjadřují lásku tak, jak bychom chtěli. Někdy nás chování dětí ztrapňuje. A adolescence toto vše může zhoršit.
  • Nezabývejte se tím, že nejste ideální rodič, zapomeňte na to, že své dítě nemilujete ,,dost". Odpusťte si i to, že občas vylítnete, křičíte nebo špatně vyřešíte krizovou situaci. Odpusťte si, že vaše dítě dostalo diagnozu pozdě, pořád máte před sebou spoustu let a způsobů, jak dítěti pomoct. Netrapte se tím, že nearanžujete pro své dítě stejné aktivity jako soused nebo kamarádka. Každý jsme pro své dítě kýmsi unikátním a nenahraditelným. Můžeme pomoci našemu dítěti vyrůst a potýkat se se životem. A děláme pro něj velké oběti. 
  • Využívejte podpůrné sítě: rodiny, přátel, církve, školy...někdy najdete další skvělé rodiče, kteří mají stejné dítě jako vy a podělí se s vámi o své zážitky a strategie. Existují i individuální nebo rodinné terapie. Nezapomínejte sami na sebe! 
  • Pokud se oba rodiče shodnou na diagnoze, tom, jak se k dítěti dále chovat a na pravidlech, máte skoro vyhráno. Choďte na konference o AS, učte se o AS a čtěte o něm. Když slyšíte oba nějaké informace, můžete o nich s partnerem diskutovat a to vašemu dítěti také něco přinese.  Navíc to může dost upevnit váš vztah.

Odhalení

  • Pokud jste s vaším dítětem o AS nemluvili, měli byste to udělat vy nebo někdo jiný, komu věříte. Pro teenagery je to složité - chtějí být normální, silní, úspěšní, diagnoza jim může připadat ohrožující a strašidelná. Ale dospělí s AS, kterým se nejvíc daří, jsou ti, kteří se dobře znají a ví, co od sebe mohou očekávat. 
  • Teenageři by se měli naučit žádat o pomoc, poznat i kdy žádat a koho. Je velmi vhodné mít nějakého člověka, který má vždy dveře otevřené a pomůže vašemu dítěti vyřešit jeho problémy třeba přímo ve škole.

Škola

  • Sledujte poctivě, jak se vaše dítě vyvíjí každý měsíc, a upravujte jeho vzdělávání, pokud je to nutné. Protože teenageři jsou tak křehcí a zranitelní a protože během střední školy se mají naučit spoustu věcí, je toto velmi důležité.
  • Někteří teenageři s AS se se střední školou srovnají bez problémů. Jiní zase mají problémy s velkou a neosobní střední školou. Možná byste měli zvážit i jinou školu.

Plánování přechodu

  • Život AS by se měl plánovat podle toho, co se má naučit na střední škole a co chce poté dělat. Jak by měl žít, jak by měl cestovat, až mu bude osmnáct nebo dvacet pět? Až budete mít cíle, kde se tyto věci může naučit? Kurzy na univerzitě, kroužky, volitelné předměty, příjemná autoškola, to vše je třeba dopředu promyslet.
  • V práci jsou velmi důležité i sociální schopnosti. Hledejte způsoby, jak vašeho AS naučit věci, které se týkají EQ. Existují i nácviky sociálního chování. 
  • Někdy je dobré i oddálit státnice a ukončení vysoké školy. Pro nadaného člověka s AS, kterému to ve škole hodně jde, to může být nepříjemné, ale zároveň mu to poskytne více času se doučit například sociální schopnosti.

Kroky k nezávislosti

  • Hledejte příležitosti, například v létě, kam by vaše dítě mohlo jet bez vás. Třeba prodloužený víkend u rodiny, týden na táboře, týden na nějakém kurzu mimo domov...
  • Naučte dítě domácí práce, pomalu ale jistě. Dítě by se mělo účastnit i kurzů třeba vaření nebo se učit, jak zacházet s penězi. 
  • Hledejte pro své dítě dobrovolnické aktivity. Taky je zapisujte do různých kroužků, které by je mohly bavit a na kterých se spolu shodnete.
  • Aktivita je pro AS skvělá, můj syn se učil Taekwondo, rozhodoval si sám, kolikrát týdně tam půjde, a jezdil na kroužek sám. Naučit vaše dítě používat MHD je také důležité.

Vysoká škola

  • Ne všichni teenageři jsou připraveni na VŠ, kde by žili sami třeba na koleji, hned po střední. Jak vaše dítě zvládalo tábory a podobně? Existuje určitě i VŠ blízko vás, kde by dítě mohlo ještě bydlet nějaký čas doma. Pokud je méně funkční, můžete mu tímto usnadnit život.
  • Pokud je však vaše dítě dobrým kandidátem na nějakou lepší univerzitu někde dále, vemte jej na den otevřených dveří a nechte jej si zjistit všechny informace o této škole.
  • Protože vaše dítě už není malé, už se nenaskýtává možnost komunikovat s jeho učiteli na vysoké škole. Student se proto musí umět sám dotázat o pomoc a říci, kdy je toho na něj už příliš. 

1 komentář:

  1. Hlavně by to měli vidět ve školách, aby ty děti nebyly šikanovány.

    OdpovědětVymazat

Prosím, nepište mi nechutné, vulgární a urážlivé komentáře, já vám je také nepíšu.
Byla bych vám vděčná, kdybyste se podepsali, občas nemám chuť zveřejňovat anonymy.

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...