Alespoň že ten Jenda vypadá šťastně....
Jsem ráda, že neví, jak je mamince někdy mizerně, jak má maminka chuť někam utéct a schovat se před světem co nejdál.
Jsem ráda, že neví, jak je svět krutý, nespravedlivý, těžký....
Nikdy by mě nenapadlo, že zrovna on mi bude dodávat sílu.
Jeho nevinný úsměv je tak odzbrojující, že na chvíli zapomínám na starosti a trápení
svých dcer....
Dnes jsem při čekání na doktora Šárky v Praze dočetla knihu "Svět malé January" od Michaela Schofielda.
Jako by mi mluvil z duše, cituji:
"...alespoň tento den, DNEŠEK, může být krásný.
Já ani v krásné dny nedoufám. Každý den nám Janiina nemoc tak či onak připomene, že tady pořád je. Každý den se ale najde i pár okamžiků, kdy vidím, jak se Jani usmívá. To jsou chvíle, kdy cítím naději a kdy jsem smířený s budoucností, ať už nás čeká cokoli.
To jsou okamžiky, pro které žiju."
Jeníček opravdu vypadá šťastně. Já si myslím, že ty kočičky autistům hodně pomáhají. Asi všechna zvířátka, ale kočičky obzvláště.
OdpovědětVymazatJak se daří Jeníčkovi ve škole, zvládá to ?
A děvčaty se to usadí, chce to čas a spoustu trpělivosti. Bude lépe.
Miša z Plzně
Ahoj Marci,ten úryvek z knížky je moc krásnej a pravdivej,asi bych takovou knížku nemohla číst,brečela bych jak želva.Pro moje nervy se radši těmhle věcem vyhnu.Jenda je moc hezkej na fotkách s kočkou,fakt je to moc krásný,jak se dokáže mazlit.Jsou to hezký pokroky.Ahoj Jana
OdpovědětVymazatTo mě mrzí, že to Šárku takhle postihlo.. Kdy jí začaly problémy? Vždycky jsem si myslela, že ona je naštěstí v pořádku. Zvládla nastoupit do školy?
OdpovědětVymazatJe krásne, že dáva silu tebe, keď ju potrebuješ. Je to také...poďakovanie, že ju dávaš stále ty jemu. Aj svojim detičkám. :-) Dúfam, že budeš opäť raz šťastná... :-)
OdpovědětVymazatNo to je paráda, fotky se mi moc líbily. Jen ta sedačka by chtěla zašít a vyčistit. Nic ve zlým. :-)
OdpovědětVymazatHolt už má svá nejlepší léta za sebou. Jenda na ní jí, občas tam něco vylije... přehoz taky nechce, tak to zatím neřeším. A kočky si na ní brousí drápky. Třeba na ni někdy vyjde čas a když ne, budu ráda, až ji vyhodím:-P
VymazatSamozřejmě, milý(milá) Anonymní. Stačí se domluvit, a můžete jim sedačku vyčistit, když vás to tak trápí. Amelie pomoc jistě uvítá. A když budete v tom čištění, můžete svou činnost rozšířit i na celý byt. Taková generálka jistě pomůže, vy se fyzicky odreagujete, přestanete myslet na prkotiny, a Amelie i s dětmi si může udělat aspoň pěkný den.
VymazatPřesně. Nádherně napsané. Samozřejmě bych chtěla mít krásně uklizený a načančaný byt, ale život se třemi psychicky nemocnými dětmi vám přehází hodnoty a priority a kolikrát bojujete o to přežít každý den. Jak vypadá sedačka fakt neřeším, to je na žebříčku priorit asi tak na sedmdesátém místě. Ale věřím, že i to jednou bude...
VymazatAno, ano, milý/milá/milé Vendy. Já i Amelie jsme to pochopily jak oodlehčení, legraci, nadsázku. Ne však vy. Měj te se hezky a neberte se tak vážně.
VymazatNo, tak to jsi ještě neviděl(a) mou sedačku a můj dům. A to nemám děti autisty, jen manžela kutila. Znáš Nepilovy povídky Jak se staví chalupa? Tak ty končí větou, že chalupníkova ( a kutilova ) žena musí být svatá a nejen že musí, ona taky je. Platí to bez vyjímky.
VymazatDobrý den, Amelie! také jsem tuto knihu před pár dny dočetla.. Je to síla! Navíc malý Bodhi, o kterém není pak už více v knize řeč, je také postižený - možná autista, nevím -mají videa na youtube.. Těžký osud, obdivuji je.
OdpovědětVymazatVám moc fandím, čtu denně - Jeníček dělá ohromné pokroky, přeju mu, ať se mu ve škole daří a holkám ať je jen líp.. Snad se to všechno zlepší, až přejde puberta... Hodně sil a Boží pomoci ! Majka
Malý Bodhi taky? To je mi líto, ale chápu...mám tři..jak je to jednou v "rodině", pak se může projevit cokoliv...
VymazatJeníčkovi to s kočičkou strašně moc sluší! Jak se k sobě ti dva tulí... Je na ně krásný, až uklidňující pohled...
OdpovědětVymazatProšla jsem předcházející články a viděla Jeníčka ve škole, i s Eliškou u zubařky. Obojí zvládl na jedničku a jak je vidět, tak je v pohodě a s úsměvem. Moc přeju Šárce, aby jí bylo líp, držím palce Elišce, aby druhý ročník na škole byl pro ní lepší, než ten první, Jeníčkovi aby se v první třídě líbilo a za tebe se Marcelko modlím, abys měla dost sil a všechno to s dětmi zvládla.
OdpovědětVymazatKrásné fotky Jeníčka s kočičkou :) Věřím, že už holkám bude jen a jen lépe! Určitě to bude brzy všechno zase dobré. Moc držím palečky a často na vás všechny myslím.
OdpovědětVymazatO té knížce jsem četla a přemýšlím, že si ji taky přečtu.
Mě jen zarazilo,jak někdo u tak krásného článku,u tak krásně pozitivních fotek Jeníčka a Matýska může řešit a i v "dobrém" vytýkat stav gauče...nechápu!!!!
OdpovědětVymazatHodně sil,Amélie!
Jana
Jani, až budu mít na lepší, tak si koupím lepší. Až budu mít čas drhnout a zašívat gauč (Jenda by ho stejně mokrý nepřežil a brzy by ten gauč vypadal úplně stejně), tak ho vydrhnu a zašiju. Zatím jsou priority jinde. "Bordel v bytě - šťastné dítě" :-P
VymazatPřesně tak! Hlavně že jsou děti doma spokojené a Jenda vypada stastne! Resit na tak krasnych fotkach dirku v gauci!!!pri vasem vytizeni a zaprahu!!!to muze rypat jen s prominutim anonymni cvok,ktery vubec nevi,ktera bije a na vas si akorat pohoni sve ego.Domov dela laska a zase laska a te vy tam mate vrchovate!
VymazatJ.
To jsou chvilky, které dokážou nabít energií. Jeníček je opravdu spokojený, micinka si hoví, a ty máš chvilku, kdy je všechno, jak má být.
OdpovědětVymazatNení možné, že ten člověk pochopil co článek obsahoval, když musel řešit stav gauče?!
OdpovědětVymazatChápu velice dobře co je pro tebe to nejdůležitější, mít sílu vše zvládat a spokojenost tvých dětí.
Ten úryvek z knihy se mi také moc líbí, teď se mi obzvláště moc hodí!!
Všechny vás zdravím a držím palce, aby přišly zase trochu klidnější dny!!!
Nemám to vůbec jednoduché, ale jsi strašně silná a vydržíš to. Jeníček s číčou, moc pěkné.:)))))
OdpovědětVymazatJeníček hrozně vyrostl a vypadá moc spokojeně. S kocourkem jim to spolu sluší.:-)
OdpovědětVymazat