Asi po půl roce jsme se vrátili ke "skořápkám".
Za odměnu bylo nachystané LIPO, které si Jeníček sám rozbalil. Cvičí si tím motoriku prstů, tudíž podobné věci za něj nedělám.
Musím říct, že jsme byli stejně (ne)úspěšní jako před půl rokem.
Jenda má radost, když schovám bonbónek pod víčko....
...ale stále nechápe "pravidla hry".
S nadšením jemu vlastním zvedá pokaždé všechna víčka...
...a když se mu podaří bonbónek najít, okamžitě ho s radostí sní.
Marně mu vysvětluji, že má zvednout jen jedno víčko.....
...že musí najít to správné víčko, kde se odměna skrývá...
Stačilo by si zapamatovat barvu víčka....
Ale Jeníčkovi je to jedno....
Schovám bonbónek pod žluté víčko...
...a on s klidem odkryje bílé....
Tak změna: odměnu dávám pod bílé víčko....
...a Jenda odkryje jako první modré....
Chvíli mi přišlo, že si pamatuje MÍSTO.... třeba prostřední víčko....a nechápe, že jsem to posunula vedle...
...ale nebylo to tak pokaždé...
Na první pokus se trefil jen jednou a to asi stejně jen "omylem"....
Nejvíc se mu asi líbilo odkrývat všechna tři víčka....
...a protože jsem mu chtěla vysvětlit jiná "pravidla hry"....
...tak se naštval....
Vyplazoval na mě jazyk...
...a řval...
Vypadá to, že na hru "skořápky" zatím Jenda nedozrál.
Nevadí - třeba jindy....
Jeníček skořápky neocenil, ale mě přijdou jako super nápad!!
OdpovědětVymazatDíky za tip, použiju to doma.
Tak to máme podobné. Pravidla neurčujeme my, ale Míša. Zkoušeli jsme třeba pexeso. Míša otočí jeden obrázek a pak otáčí všechny ostatní, dokud nenajde stejný :-). Snaha vysvětlit mu pravidla, končí rozmetáním pexesa. Podle fotek to ale Jeníka bavilo (byť podle vlastních pravidel).
OdpovědětVymazatJeníček asi nepochopil, že je potřeba si zapamatovat barvu víčka. Někdy je asi hodně těžké, vžít se do jeho myšlení a musí být problém, vysvětlit mu pravidla hry tak, aby mu byla jasná. Tentokrát se to nepovedlo, ale to neznamená, že by tě Jeníček příště nemohl překvapit. ;-)
OdpovědětVymazatAlespoň se nepustí do tohoto hazardu ve velkém. :))
OdpovědětVymazatDozraje a pochopí. Určitě.
Jejda, jak je nešťastný, když pravidlu nerozumí - to je mi Jeníčka vždy líto, ale rozumím tomu, naučit se to musí - pro život rozhodně. Obdivuji tě a to moc! I když ti Jeníčkův pláč rve srdce, přesto zatneš zuby a jsi neústupná (ne vzteklá, násilnická, hysterická)a to je velice důležité! Jeníček pro život důslednost potřebuje a řekla bych, že jí potřebují všechny děti. Je škoda/šílenství, co se dnes v tom světě děje. :-(
OdpovědětVymazatA já si myslím, že největší zlo by se mělo hledat hned v rodině - buďto rodičové nemají na děti čas, nebo náladu, nebo jsou na ně až moc krotcí a dítě si pak od mala žije po svém, bez pravidel, bez uznání, bez respektu. :-( Omlouvám se, že jsem se rozepsala mimo téma, ale nějak mě to samo dostalo až sem. :-(
Vidím to na našich holkách, Týnku od mala vedou její rodičové dost přísně (až mě to přivádí k zuřivosti), Niku naopak strašně rozmazlují (až mě to vede k zuřivosti). Týnka je velice citlivá, skromná, vystrašená holčička. Nika je suverén, drzá někdy až zlá. :-( Ale ani jedna není pro život dobře připravená. Týnka je vystrašená - strašná to věc mezi dětmi a Nika má zase až moc ostré lokty - děti jí nebudou mít rády. :-( Důslednost je důležitá, ale láska je potřebná! Každý den by měli své dcerky (a všichni své děti) objímat a říkat jim, že je mají rádi!
Uff! Omlouvám se, ale potřebovala jsem to napsat. Děkuji. :-)
Amélie, ty i Jeníček zasloužíte obrovskou pochvalu! Oba se moc snažíte, držím palce a mějte se moc hezky...:)
OdpovědětVymazatBer to tak, že Jenda je moc chytrý kluk a ví, že skořápky je nebezpečný hazard, ve kterém žádná pravidla nefungujou :)
OdpovědětVymazatVždycky Jeníčka lituju, když ho vidím tak plakat. Je to těžké, chce to velkou trpělivost od tebe i nakonec od něho, ale určitě se to jednou podaři.
OdpovědětVymazatTuhle hru vůbec neznám. Proč se to jmenuje Skořápky?
OdpovědětVymazatProtože dříve se to hrávalo tak, že kulička byla ukryta pod skořápkami vlašských ořechů.
VymazatJenda určil vlastní pravidla. Taky nevím, že se to jmenuje skořápky..
OdpovědětVymazatDíky za přání.
Ze začátku se tak krásně usmíval, ale ty konce! To nevadí, však on do toho dospěje, neboj!
OdpovědětVymazat